Srpen 2010

Nepopsatelná nepopsatelnost

26. srpna 2010 v 14:18 | Bee |  Bee/Den za dnem
bee-w.blog.cz
Viděla jsem ho. Podruhé v životě jsem ho viděla. Znovu jsem cítila ten příval energie. Tu neskutečnou euforii. To teplo, co mě celou pohltilo. Tu nekomplikovanost. Nekonečný pocit štěstí. Splněný sen. Oči se mi plní slzami, když vzpomínám na ty chvíle, co jsem prožila. Ty chvíle, které nikdy nezapomenu. Bylo to bláznivé, úžasné, neskutečné a ničím nenahraditelné.
30 Seconds To Mars na festivale v Krakově. Holky z Czechelonu vedle mě. Obrovské šílenství. Legrace. Svoboda. Jaredovo "JUMP" a následné skákání do rozpadu celého těla. Řev a jekot. Jaredův mohawk! Shannonovo L490! Tomův tweet! A naše Braxtooooooon do ticha mezi písněmi! Snažím se to znovu rozdýchat, ale je to těžké. Byla to akce bez jakéhokoliv rozmyslu, prostě jsem si řekla JEDU! a ani nevěděla, kde budu spát, jakým dopravním prostředkem se do Krakova dostanu, s kým jedu, co si vezmu s sebou...bylo to naprosto spontánní a na mě dost odvážné, ale zvládla jsem to. Zvládla! Sice jsem měla pocit, že se nervově zhroutím, jak se odjezd každým dnem blížil, ale vydržela jsem. Vše jsem zařídila, vše pečlivě naplánovala. Říkala jsem si Jednou toho budeš litovat! ale nestalo se. Jsem ráda, že jsem do toho šla, protože najednou ta moje slavná cesta naprosto změnila směr a hlavně, už se po ní nejde tak těžce jako před tím. Já se nebojím, ničeho se nebojím! Pořád vzpomínám na Jaredovo "Follow your dreams, no matter what you do." a říkám si ANO! To je přesně ono. To je přesně to, co jsem potřebovala. Kdybych neudělala tu spoustu rozhodnutí, co přede mnou o těchto prázdninách stály, nebyla bych, tam kde jsem a hlavně, neměla bych tu spoustu vzpomínek. Úplně jiných vzpomínek než jsem mívala! Nezapomenutelných zážitků! Tu spoustu nových lidí ve svém životě! Nedokázala bych se jednoduše bavit a nevnímat okolí. Je to tak uvolňující! Ztratila jsem svou nejbližší kamarádku a do teď ve mně hoří malý plamínek smutku, nebo spíše zklamání. Že ona o ničem neví a neozývá se, aby veděla. Je to ale jen malý pamínek ve velkém oceánu  ohnivých vln. Ztratila jsem jí, ale našla deset nových. Deset, u kterých mám jistotu, že se vždy budeme mít čemu smát. Deset, se kterými máme minimálně jednu věc společnou, ale je tak ohromná, že by pohltila milion dalších. Najednou jsem získala důvěru své matky a tak nenamítá nic proti dalším výletům za kluky z Marsu! :) Budou další! Bude jich spousta! Bude spousta zážitků a já se na ně těším. Oni nejsou jen rocková skupina, co dává lidem hudbu. Dávají lidem mnohem, mnohem víc. A já doufám, že z tohoto článku je to alespoň trochu patrné. Dávají lidem náplň života. A kdybych měla šanci jim říct jednu jedinou větu, řekla bych THANK YOU! Protože nikdo mi nikdy tak neotevřel oči jako oni. Jdu se dál veselit, doufám, že se máte hezky a že také máte spoustu prázdninových zážitků!