Probdělá noc

27. června 2010 v 14:53 | Bee |  Bee/Den za dnem
bee-w.blog.cz
Ručička na hodinách se zlehka posouvala směrem k číslu dvanáct. Každý její pohyb byl doprovázen tichým tiknutím, které se s postupem času stávalo čím dál tím hlasitějším. Narušovalo ticho noci. V tmavé místnosti nebylo slyšet nic jiného. Tikot hrozivě oznamoval blížící se půlnoc. Okny do pokoje proudila sluneční záře. Nebe bylo temně černé, uprostřed zářil stříbrný měsíc. Byl jako diamant plující v temné záplavě černého sametu. Na zdech pokoje jeho třpyt vytvářel různé obrazce, jak procházel skrz polozatažené žaluzie. Vítr utichl, záclony poslušně visely bez jediné známky pohybu. Ručička překročila dvanáctku a město jako by se celé uložilo ke spánku.
Zavřela jsem oči a nahmatala konec hladké deky. Přetáhla jsem si ji přes ramena a hlavu položila na polštář. Nohy jsem propletla kolem deky a oddechla si. Cítila jsem ale jakýsi tlak očních víček, které se nechtěly zavřít. Znovu jsem otevřela oči a uvědomila si, že vidím každý detail v pokoji. Měsíc osvětloval listy květin a úchytky na skříních. Posadila jsem se a pozorovala noční oblohu. Hodiny stále tikaly. Svázala jsem si vlasy do nízkého ohonu a šla do kuchyně pro sklenici vody. Opřela jsem se o kuchyňskou linku a polykala příjemně ledovou vodu. Prázdnou sklenici jsem jemně položila vedle konve, ale i přes to se bytem rozlehlo zadunění, jak se sklenice dotkla linky. Opatrně jsem po špičkách cupitala zpět do pokoje. Otevřela jsem okno dokořán a chvíli vdechovala noční vzduch. Byl příjemně chladný, ale přes to mi nebyla zima. Seděla jsem takto před oknem dlouho. Oči jsem měla stále otevřené, ale ve skutečnosti jsem neviděla nic, co bylo přede mnou. Před očima se objevovaly obrazy vzpomínek a zážitků, na které jsem myslela. Smála jsem se, když jsem vzpomínala na hezké chvíle, utírala slzy, když jsem myslela na smutné a bolestné okamžiky. Myslela jsem na budoucnost, snažila se udělat pořádek ve všem, co mě čeká. Myšlenky létaly vzduchem světelnou rychlostí a s každou další vteřinou, kterou ohlásil mohutný tikot hodin, se měnily. Nechala jsem je poletovat po pomyslných cestičkách a s nadšením pozorovala, kam míří. Trvalo dlouho, než se každá z nich usadila ve svém vlastním hnízdě a já konečně měla v hlavě pořádek. V tu chvíli jsem si uvědomila, že měsíc zmizel a pomalu se rozednívalo. Nebe chytalo světle modrý nádech a vduchem se linula příjemná melodie zpěvu ptáků. Postavila jsem se a chvíli naslouchala líbezným tónům. Oči mě nebolely, byly čilé, jako bych za sebou měla osmihodinový spánek. Protáhla jsem se a rozhodla se jít si konečně lehnout a pokusit se usnout. Položila jsem své tělo na jemnou deku, rukou rozpustila vlasy a zavřela oči. Než jsem definitivně usnula, stačila jsem si uvědomit, že jsem za tuto noc stihla udělat to, co by mi jinak trvalo mnoho dní. Uvědomila jsem si, jak je noc kouzelná. Poté jsem upadla do hlubokého spánku a vsadím se, že jsem se při něm nenápadně usmívala.
Tikot hodin najednou přestal být slyšet. Ručička ukazovala pár minut po půl šesté ranní a pokoj byl naplněn světlem. Sluníčko pomalu vylézalo za střechami sousedních domů na hladce čisté nebe. Zpěv ptáků neustával. Převalila jsem se na druhý bok a oddechla si. Život je krásný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honnye <3 Honnye <3 | Web | 27. června 2010 v 17:15 | Reagovat

Díky moc ;-)

2 Niky ツ Niky ツ | Web | 27. června 2010 v 19:19 | Reagovat

to s tím Dear John máme stejný :) taky jsem z toho filmu byla "mimo" ještě pěkně dlouho potom, co jsem ho dokoukala :D

3 Mrs. Nobody Mrs. Nobody | Web | 27. června 2010 v 19:33 | Reagovat

překrásně napsaný ;) přijde mi to jako z nějaké knížky, nějaký příběh... ale přitom je to realita...

4 Miška*Leto ₪ ø lll ·o. Miška*Leto ₪ ø lll ·o. | E-mail | Web | 27. června 2010 v 21:16 | Reagovat

Tý jo.. dlouho jsem tu nebyla, máš překrásný design :) S článkem jsem v půlde takže jdu číst dáál.. :D

5 Lenny^^ Lenny^^ | Web | 28. června 2010 v 7:51 | Reagovat

Čauky! Rozhodla jsem se, že na svém blogu zruším Affiliates a taky jsem tak udělala. Tak si mě kdyžtak vymaž ze seznamu..

6 Angie Angie | Web | 28. června 2010 v 8:51 | Reagovat

Přemýšlela si někdy o psaní povídek? Tohle je moc krásně napsaný...

7 H a n u l a a H a n u l a a | E-mail | Web | 28. června 2010 v 9:00 | Reagovat

Ano,to máš pravdu. Ten knížní Edward mě zaujal víc než filmový,ale jinak proti filmovému taky nic nemám. :D Podle mě když už měli někoho vybrat,tak je dobře,že to byl právě Robert. Ale tak každý má jiný názor,že? :)

8 H a n u l a a H a n u l a a | E-mail | Web | 28. června 2010 v 9:04 | Reagovat

Jinak článek jako vždy nejvíc kouzelnej. :) Ani nevím,co bych k němu měla dodat... ♥ PERFECT!

9 H a n u l a a H a n u l a a | E-mail | Web | 28. června 2010 v 9:04 | Reagovat

Jinak můžu se zeptat,co používáš za program na designy?

10 R.EELA * R.EELA * | Web | 28. června 2010 v 20:36 | Reagovat

Takhle krásně to popsat dokážeš snad jen ty. Já čumákovala do tří do rána, ale takhle to popsat, to vážně ne. Jak teď začaly prázdniny, taky mám pocit, že život je krásný. :)

11 broucidlo broucidlo | 28. června 2010 v 20:57 | Reagovat

Závist! Nepamatuju,kdy mi naposled svítil měsíc do pokoje.Přitom mu v tom žádná překážka nestojí.
Stejně je to nádhera. Neni nad to,když měsíc svítí v plné kráse a rozzáří i ten nejtemnější kout místnosti :)

12 Verikkkk Verikkkk | Web | 29. června 2010 v 12:40 | Reagovat

Další krásnej článek...Z tvých slov mi běhá mráz po zádech:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.